Receptíky nejen pro mamky, aneb zaručeně vyzkoušené mňamky :-

Při vzpomínce na školkovou a školní dušenou mrkev z let 70-80tých se mi dělalo vždy lehce těžce blivno. Až do doby, než jsem se pokusila udělat tu svoji. Kupodivu to jedí i děti i manžel a moc si pochutnávají. Ještě teď se směju Terezčině hlášce "maminko, já bych chtěla to jídlo, to s tím mrkefem"
Dušenou mrkvičku dělám s kuřecíma prsíčkama na máslíčku a s vařenýma brambůrkama.
Nejdřív si oškrábu mrkvičky, rozpůlím nebo rozčtvrtím a nakrájím na plátky. Ne moc slabé, radši silnější. Slabé by se rozblemtaly. Abych pravdu řekla, strašně by mě zajímalo, jak a proč se vyráběly, vyrábí a ještě asi sto let budou vyrábět takové ty hnusné mrkefové kostky?

Dáme do rendlíku, podlijeme vodou, osolíme, okmínujeme, přikryjeme poklicí a necháme dusit. Závislačky na PC si nastaví minutku na 10-15 minut a chodí kontrolovat, popřípadě podlívat vodou a znovu si nastaví minutku. Vím o čem mluvím - spálená mrkev strašně hnusně smrdí :-)
Teď si připravíme kuřecí prsíčka. Jen je osolíme a posypeme mletým kmínem.
Uvaříme si brambory.
Připravíme si jíšku.
Mrkvičku ochutnáme, jestli už je na skus ani tvrdá a neměla by být ani moc rozměklá - příště naměřím i časy a dopíšu.
V případě, že už je akorát, podlijeme vodou a zavaříme jíšku. Povaříme a mělo by to vypadat asi tak:

Na pánvi si rozpustíme máslo a opečeme pozvolna kuřecí prsíčka.
Hotovo a voláme k obědu.

Dobrou chuť přeje Lucka a holčičky.